John Weeks

USA

Od roku 1983 John Weeks pracuje na poli integrativní medicíny jako organizátor, autor publikací, článků a referátů, a také jako výkonný manažer. Pro mnohé je známý svou časosběrnou prací, zachycující vývoj hnutí za integrativní pojetí zdraví, které podporuje, komentuje a prosazuje. Činí tak prostřednictvím svého blogu (Integrator Blog), jenž je vydáván od roku 1997 v různých obměnách a aktuálně je k nalezení na stránkách http://www.johnweeks-integrator.com/posts/.

John Weeks je šéfredaktorem periodika pro alternativní a komplementární medicínu JACM – Paradigma, Praxe a Politika, prosazující integrativní medicínu. Jde o nejdéle vycházející odborný časopis týkající se této problematiky. Konkrétním uspokojivým výsledkem jeho práce v JACM je navázání spolupráce se špičkovými výzkumníky v oblasti zvláštních jevů. Zde se daří zaměřit pozornost na taková témata, jako jsou mezioborová komplexní zdravotnická péče, výzkum celých oborových systémů, integrativní onkologie, věda zabývající se implementací a integrací systémů, naturopatie.

John Weeks má zkušenosti s jednáním se zástupci Národního institutu pro zdraví USA (NIH), Světové zdravotnické organizace (WHO), Pan-Americké zdravotnické organizace (PAHO), Asociace nemocnic USA a mnohých dalších organizací zastupujících akademickou půdu, profesní komory, pojišťovny a poskytovatele zdravotnické péče. Byl u zrodu Konsorcia pro politiku integrativního pojetí zdraví (Integrative Health Policy Consortium) a Akademické platformy pro spolupráci na poli integrativního pojetí zdraví (Academic Collaborative for Integrative Health), kde 8 let působil na pozici výkonného ředitele. Byl také členem zakládajícího výboru Akademie integrativního pojetí zdraví a medicíny (Academy of Integrative Health and Medicine). Je členem poradního sboru organizace zabývající se integrativní medicínou s cílem pomoci těm, kteří z finančních důvodů na běžnou medicínskou péči nedosáhnou (Integrative Medicine for the Undeserved).

John Weeks navštěvoval tři roky Standfordskou univerzitu, kde studoval historii. Obdržel čestný doktorát od čtyř akademických institucí. V roce 2014 obdržel cenu za celoživotní přínos na základě nominace tří organizací spolupracujících v rámci integračního hnutí.

Jeho partnerkou v soukromém i profesním životě je terapeutka integrativní medicíny Jeana Kimball, (doktorát v oboru naturopatie, magisterský titul v oboru veřejného zdraví), se kterou vychoval dvě děti. Weeks se hrdě hlásí k celkem šesti letům z osmnácti, které se svou rodinou dohromady strávil pobytem v zahraničí, kdy střídavě pracoval v Kostarice, Nikaragui a Portoriku. Je milovníkem surfování na paddleboardu. Pokud jsou vlny příznivé, vyráží do nich.

Příspěvek Johna Weekse na videokongresu 20. 6. 2020:

Přepis příspěvku Johna Weekse:

Je to opravdu velké potěšení, že se s vámi mohu takto virtuálně setkat, s některými jsme se už sešli v loňském roce. Měli jsme konferenci v New Yorku, byla tam Natálie a další. Také tam bylo to setkání roce 2017. Měli jsme prostě zkrátka příležitost v rámci naší sítě už spolupracovat. Takže je to pro mne opravdu potěšením, že jsem s vámi.

Já jsem vlastně už 40 let přítomen na tomto poli a hodně organizujeme nebo snažíme se tedy dovést tento systém ke změně. V podstatě, já jsem v části své práce napsal také článek o různých aktivitách, do kterých se lidé zapojili a kteří nakonec přispěli k tomu, aby veřejnost měla větší a lepší přístup k nejrůznějším alternativním, integrativním službám. Já jsem měl takovou slideshow, kterou jsem vám chtěl ukázat.

Situace ve Spojených státech

Kontext, to, co tedy je uznáno, o čem nyní budu hovořit, je někdy velmi charakteristické pro Spojené státy. Jde o to, že se vytvoří nějaký model pro určitý rozvoj a my potom vidíme, jaké jsou možnosti, možnosti i v jiných státech. Já budu trošku hovořit o platformě, která se docela vyvinula a také proč se tyto věci dělají. Já o tom hovořím jako o konvergenci, protože ono to tak je, že prostě je mnohem víc potenciálu, je mnohem více inkluze ve Spojených státech a je vidět, že k tomu hodně lidí přispělo. Čili už to není ta prezentace té medicíny, jako to bylo dříve, v televizi nebo v různých časopisech.

My někdy tvrdíme, že ve Spojených státech je nejlepší medicína na světě. Ovšem víte, že mnohdy dojde k tomu, že ta medicína lege artis spíše zabíjí, ale víme, že tady byl takový ten obraz toho chirurga, autoritativního lékaře, prostě byla to taková určitá monokultura.

Je to zaměřené na Spojené státy, protože my ten systém nemáme příliš propojený na mezinárodní úrovni a je to velmi kapitalistický model. Každopádně většina z nás má takový věk, který umožňuje vzpomínat na 60. léta. Tam bylo takovéto hnutí, kdy se stupňovaly určité hodnoty. Myslím si, že Tomáš na to také vzpomíná.

Tehdy se prostě hovořilo o určitém sepjetí, byla tam ta hnutí všelijaká, a tak dále. Nešlo ani tak o samotnou medicínu, ale určitě to bylo ovlivněno vším tím, co tehdy ve světě probíhalo. To co jsme tehdy pozorovali, to byla určitá fascinující věc, protože byly tam určité ideje, které prostě vznikaly, a řada různých lidí začala tvrdit, že pokud chceme udělat něco podstatného v organizování různých věcí a tak dále…

70. a 80. léta

Pro mě bylo zajímavé, že jsem zjistil, že v podstatě to jsou vždycky věci, které se odehrávaly řekněme kolem konce 70. a počátku 80. let. Holistická ošetřovatelská péče, akupunktura a řada dalších věcí. Výzkumníci a akademici se snažili do toho trošku vnést pořádek a začaly se objevovat publikace. Já jsem tehdy pracoval pro neuropatické lékaře a v podstatě, pokud se chcete podílet na… prostě v oblasti zdravotnictví a medicíny ve Spojených státech existuje určitý systém a určitá pravidla, prostě musíte mít nějaké akreditace, akreditované agentury, které musí s vámi spolupracovat a veškerá ta práce, která probíhala a všechny tyto jednotlivé disciplíny, jednotlivá pole, která fungovala nezávisle na sobě, musely být akreditované a musely mít tedy licenci k provozování praxe ve všech 50 státech.

A jedna z hodnot tady je, že to licencování probíhá samostatně v každém státě. Prostě bylo možné vždycky navštívit to hlavní město a i menší uskupení mohlo pracovat, například právě ti neuropati. A bylo samozřejmě důležité sehnat lidi, kteří měli určitý vliv a mohli pomoci ke změně. Touhle prací jsme se v podstatě snažili přenést alternativní zónu do mainstreamu.

Tohle je studie, která je velmi slavná ve Spojených státech. Skutečnost, že tam byli výzkumníci z Harvardu, a že to bylo tedy publikováno v renovovaném New England Journal of Medicine, to velice pomohlo. Byla to studie využívání nebo to, co lidé spotřebovávají jako konzumenti, a jakým způsobem je možné ovlivnit jejich myšlení. Ti lidé, kteří byli insideři, to znamená pojišťovny, nemocnice, které samozřejmě tento systém využívaly, říkali: my máme možnost.

Uznání federální vlády

Federální vláda v té době v podstatě začala tohle uznávat a byli jsme velice rádi, že my jsme prostě byli těmi šampiony. Lidmi, kteří skutečně přispěli k tomu, aby tohle uznání vzniklo, a že jsme se tedy stali součástí národního systému zdraví. My jsme tehdy dokonce dokázali získat příspěvek velmi výrazný, tedy došlo ke zvýšení až na 50 milionů dolarů.

Dostali jsme skutečně přístup k velké spoustě peněz, a například tady máme také jeden.

Ti dva lidé uprostřed, ti byli vybráni, protože o integrativní nebo alternativní praxi nevěděli vůbec nic. Říct, že to byli antagonisté, to by bylo možná příliš, ale rozhodně nakloněni tomu nebyli. Důležité je, že tito lidé ani nevěděli, na co se ptát a bodem zvratu bylo to, když se ptát začali, když už věděli, na co se ptát. Tohle je člověk, tohle tady je senátor Tom Harkin, který vytvořil komisi, tehdy tam přišel George Bush. Pak tam ovšem začaly prostě půtky mezi republikány a demokraty a trochu se na to pozapomnělo.

Zajímavé je, že všichni víme, že peníze točí světem, ale skutečnost, že NIH dávalo peníze do tohoto a věděli jsme, že pokud by vzniklo určité středisko v rámci jejich školy, že už by to něco znamenalo. Byl by také snazší přístup i k těm penězům, které na to uvolněny nebyly a skutečně potom došlo tedy k rozšíření i toho konsorcia. Týká se to i velkých škol, které vytvořily školní programy.

Byly to programy, které se týkaly i chiropraxe, akupunktury, neuropatie a dalších disciplín. To je prostě to, co věci potom rozpohybuje a vznikne tady rovné hrací pole.

Mainstream medicíny

Mainstream medicíny ve Spojených státech už začíná ustupovat od té představy, že je tou nejlepší medicínou na světě.

V podstatě, v roce 1999 se objevila zpráva, z níž vyplynulo, že každoročně se odhaduje, že sto tisíc lidí zemře v důsledku lékařské chyby. V roce 2016 výzkumník z Univerzity Johna Hopkinse udělal odhad, kdy tedy se toto číslo zvýšilo na 251 tisíc. Čili to je skutečně určitý antecedent. Čili vidíte, že toto je tedy ta medicína, která je obecně uznávaná. A i od těchto zjištění se začala odvíjet potom další změna.

Je to takový kapitalistický přístup, že prostě chceme, aby všechno rostlo, bylo toho víc a víc, stále více výkonu, více a více chirurgických zákroků. Mnohé z nich nejsou nezbytné. Odhaduje se, že až polovina těch zákroků není nutná, ale to je prostě ten kapitalistický přístup.

Medicína založená na hodnotě

A vznikla disidentská skupina, která prohlásila: potřebujeme mít nějakou jinou strukturu. A tomu se začalo říkat medicína založená na hodnotě. Je to takové hnutí. Já jsem to dal dohromady, napsal jsem o tom článek a tady je vidět, že jsou tady určité podobnosti. Ti z vás, kteří umí číst v angličtině, vidí, že tady jsou ty hodnoty, a skutečně už to prostě začalo srovnávat krok s tím, k čemu jsme byli vychováváni.

Pokud si myslíte, že například větší využívání integrativní medicíny může ušetřit peníze, a pokud to postavíte proti té idei, že prostě v medicíně je nutné neustále zvyšovat objem nejrůznějších výkonů a tak dále, tak vidíme, že je to rozdíl. Toto byl jazyk, nebo tedy způsob hovoru, o kterém už jsme se předtím zmiňovali.

Prostě - co to vlastně znamená, působit na vytváření zdraví, a jak se to odlišuje od pojmu, kdy prostě pouze zvládáme nebo řídíme nemoci? To, že jsme si uvědomili, že prostě tady skutečně vzniká hnutí, a že se pohybuje směrem k vytváření zdraví. Prostě, nakonec se to vše stalo daleko radikálnější, než jsme si původně představili.

Ten, kdo je tady dole, byl ředitel Asociace amerických nemocnic a on prohlásil: „Doufám, že všichni tomuto receptu budou rozumět.“ Oni v podstatě nepotřebují rozumět tomu receptu, protože oni vlastně to zdraví nevytvářejí. Zatímco my, kteří se na vytváření zdraví podílíme, ty ingredience známe.

Takže mění se kontext a v jeho rámci jsme si začali uvědomovat, že pokud každá z našich profesí bude fungovat samostatně, nebudeme mít tu sílu, jakou bychom mohli mít, kdybychom začali spolupracovat. Takže jsme začali. Ve Spojených státech existuje pět licencovaných praktik: akupuntura, masážní terapie a další. My jsme je začali určitým způsobem svádět dohromady, aby prostě bylo možné získat více licencovaných praktiků.

Jakožto skupina jsme byli schopni v podstatě své hodnoty opřít o fakta a lépe je publikovat a získali jsme silnější hlas. Měli jsme pocit, že takto můžeme něco změnit, například nahoře nalevo - tady vidíme politickou organizaci Konsorcium integrované zdravotní medicíny.

Reforma zdravotnictví

Víme, že Obama se potom pokusil o zásadní reformu zdravotnictví a do federálního zákona se dokázalo vtěsnat něco, co tam předtím nikdy nebylo. Čili poprvé těchto 400 tisíc lidí, kteří působili v oblasti alternativní medicíny, začalo být uznávaných jakožto lékařští nebo tedy zdravotničtí pracovníci, začali nás uznávat.

Další dva slidy jsou o práci, kdy jsem pracoval jako výkonný ředitel této akademické kolaborativní organizace pro integrativní zdraví. My jsme měli trojí cíl. V podstatě ona to měla být zkratka pro medicínu vycházející z hodnot nebo založenou na hodnotách. Šlo také o to, abychom šetřili peníze, abychom dosáhli lepšího zdraví, vytváření lepšího zdraví, což byl ten čtvrtý cíl.

Aby také mezi praktiky bylo více pružnosti a snažili jsme se nashromáždit veškeré důkazy, na nichž bychom mohli ukázat, co dokážeme. Vidíte tady odkaz na internet, kde můžete prostě najít vlastně soubor veškerých důkazů, které jsme dokázali nashromáždit.

Náklady

Je také důležité zmínit ještě další zaměření, a to jsou náklady, protože můžeme sice mít důkazy o účinnosti, ale pokud nám to nešetří peníze, tak to nebude uznáváno. Takže my jsme vlastně nashromáždili i veškeré studie, které dokazují, do jaké míry můžeme šetřit náklady.

Další velká iniciativa, které jsme v rámci naší platformy měli, bylo, že jsme si uvědomili, že lidé se musí vzdělat v používání jazyka a praxi důkazů. Ono to nemusí vypadat velice motivačně. Ale my jsme prostě vytvořili takový koncept, kde jsme se snažili školit lidi v našem oboru a vzdělávat je v těch našich oborech. Učit je také různým strategiím, které jim pomohou lépe získávat a lépe pracovat s důkazy. Měl bych říct, že v rámci NIH nakonec jsme našli tedy podporu rozvoje tohoto zaměření.

Takže říkal jsem, že jsme měli takové konsorcium, kde vlastně bylo, bylo to tedy akademické konsorcium pro integrativní medicínu a zdraví, kde byli různí akademici a skutečně jsme se například začali zaměřovat na lidi, kteří nebyli dostatečně pokryti lékařskou péčí a v podstatě se nám podařilo skutečně svést dohromady poprvé do jedné organizace lékaře z různých integrativních medicín.

Čili byl to prostě výrazný krok kupředu. Tento slide zachycuje určité hodnoty, které jsme dokázali vytvořit. Donald Berwick, což je člověk, který vlastně pracoval v Medicare Mediceid, řekl o tomto přechodu k vytváření zdraví. To bylo fascinující, když on mluvil o tom, kdo ho inspiroval, kdo ho vedl, když mluvil vlastně o genezi vytváření zdraví. Všichni ti jeho mentoři byli vlastně z našich oborů nebo z našich praktik. Čili je to skutečně něco, co vypadá jako dialog s tou klasickou medicínou.

Ovšem ve Spojených státech zároveň máme vlastně takový ten systém single-payer, je to trochu obdobné tomu jako to mají ve Spojeném království, když se tam spustila iniciativa pro vytváření systému, kde by se prostě vše točilo kolem pacienta.

Tady je žena, která vytvářela integrativní systém, a která se podílela také na programu v New Yorku a ten, kdo je vedle ní, je její nástupce. Ona se věnuje něčemu jinému a je to záležitost, která se zaměřuje na veterány, protože je 54 nemocnic pro veterány. A tam už teď také existují nebo se tam provozují některé praktiky, které dříve nebyly připuštěny. Čili je tam taková integrativní praxe, a teď už se to začíná vyplácet, i když pořád ještě nemáme vyhráno. Máme tady určitá vodítka, například pro léčbu vícečetných bolestí nebo roztroušených bolestí. Je to prostě základní filozofie, že je nutné zdraví posuzovat jako celek.

Právě tato osoba hovoří o potřebě, abychom pracovali znovu na restauraci nebo regeneraci toho celkového zdraví. V posledních pěti letech jsme zaznamenali, že už prostě nejsme takové ty ostrůvky jakési deviace, ale že už se to začíná spojovat, že se více spojujeme s lidmi, jako jsou lidé, kteří působí například ve WHO.

Například tohle je rejstřík, který je skutečně globální, a to byla pro nás také reference, tam se může každý připojit. Rádi vám s tím pomůžeme.

Můj poslední slide je vlastně pobídkou k tomu, abychom používali slova v jejich správném významu. Medicína, pokud se nám podaří úspěšně potlačit určité symptomy, ještě nevytváří zdraví. Čili systém, který řídí nemoc, není ještě systémem, který vytváří zdraví.

To, k čemu docházelo přinejmenším ve Spojených státech, bylo, že většina z těch 3 bilionů dolarů investic za poslední tři roky nejsou investice do zdraví, ale jenom do řízení nemoci.

To je tedy konec mé dlouhé přednášky.