ZPĚT
 

Mezinárodní kongres Zdraví 2020 Praha >> Členové předsednictva

Prof. Dr. Madan Thangavelu, Velká Británie, Cambridge

Prof. Dr. Madan Thangavelu

Velká Británie, Cambridge

Generální tajemník a vedoucí výzkumu Evropské asociace pro ájurvédu, Německo, genomový biolog, Transdisciplinary University, Bangalore, India

Prof. Madan je genomovým biologem s neobyčejně rozmanitou akademickou působností a řadou výzkumných zájmů. Narodil se v roce 1959 ve městě Trivandrum indického svazového státu Kerala. Před studiem na Cambridge studoval na Haryana Agricultural University ve městě Hisar v severoindickém státě Haryana, kde získal bakalářský titul v oboru zemědělství a magisterský titul v oboru genetiky a šlechtění rostlin. Coby stipendista nadace Inlaks Foundation (1982 Trinity Hall, Cambridge) získal doktorát Ph.D. v oboru molekulární genetiky na téma geny proteinových aktinů cytoskeletu na někdejším Plant Breeding Institute v Trumpingtonu. Tato studie poskytla první důkazy rozsáhlé exprese genů tkání/pletiva velmi početné genové rodiny aktinových genů u rostlin. Jeho postdoktorandský výzkum zahrnuje oblasti genomiky rostlin, hub, bakterií a rakoviny u lidí. Těžištěm zájmu jeho současného výzkumu je vývoj technik pro genomovou analýzu jednotlivých molekul DNA a buněk. Následně po získání Ph.D. v oboru molekulární genetiky na Cambridgeské univerzitě působil na akademických postech coby výzkumný vědecký pracovník na Oddělení onkologie Univerzity v Cambridge (Department of Oncology, University of Cambridge), Lékařské výzkumné radě jednotky buněčné onkologie, Cambridge (Medical Research Council Cancer Cell Unit, Cambridge) a jako výzkumný vědecký pracovník/stážista nadace Leverhulme Lékařské výzkumné rady Laboratoře molekulární biologie, Cambridge (Medical Research Council Laboratory of Molecular Biology, Cambridge).

Jako výzkumný vědecký pracovník nadace Leverhulme Foundation (1999) v MRC laboratoři molekulární biologie (MRC-Laboratory of Molecular Biology MRC-LMB), v Lékařské výzkumné radě jednotky buněčné onkologie a oddělení onkologie Univerzity v Cambridge (Medical Research Council - Cancer Cell Unit and Department of Oncology, University of Cambridge) vyvinul nové metody a postupy u jednotlivých buněk a molekul DNA pro analýzu genomů, dynamiku genomů a genomových variací. Je objevitelem Molecular Copy Counting technique – techniky s vysokou rozlišovací schopností a citlivostí pro popis genomických variací na úrovni jednotlivých buněk a jednotlivých molekul DNA. Tyto techniky poskytují mimořádný vhled do vysoce tvárné povahy jaderných a mitochondriálních genomů a epigenomů a novátorských metod mapování a popisu dynamiky změn DNA u standardních pochodů, jako je stárnutí a u lidských nemocí včetně rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, metabolických nemocí a řady dědičných nemocí. Tyto techniky rovněž poukazují na pochybnosti v biologických vědách, což vyvolává poptávku po alternativních přístupech při posuzování lidského zdraví a nemoci, zvláště u velmi složitě zvládnutelných oblastí jako jsou lidské stárnutí, psychosomatická onemocnění a komplexní nemoci, kde přímé metody nepřinášejí relevantní výsledky.

Je generálním tajemníkem, členem představenstva a vedoucím výzkumu Evropské asociace pro Ájurvédu (European Ayurveda Association http://www.euroayurveda.eu/euaa/executives/), a členem mezinárodního poradního orgánu AYU: Mezinárodního čtvrtletníku výzkumů v Ájurvédě (International Quarterly Journal of Research in Ayurveda Jamnagar, India (http://www.ayujournal.org/editorialboard.asp), dále je členem mezinárodní redakční rady AyuCaRe (International Editorial Advisory Board Member AyuCaRe – Journal of Ayurveda Case Reports, All India Institute of Ayurveda, New Delhi, India – https://aiia.gov.in/. Byl také členem správní rady výzkumného orgánu pro komplementární medicínu (Research Council for Complementary Medicine (UK). Je čestným hostujícím profesorem na TransDisciplinary University, Bangalore, India (tdu.edu.in/), Center for Functional Genomics & Bio-informatics (tdu.edu.in/genomics). Dále je členem Mind-Matter Unification Project of the Theory of Condensed Matter Group (Projekt sjednocení mysli a hmoty Skupiny pro teorii kondenzovaných látek) v Cavendish Laboratory, Cambridge, vedené profesorem Brianem Josephsonem.

Příspěvek Prof. Dr. Madana Thangavelu na videokongresu 20. 6. 2020:

Přepis příspěvku Prof. Dr. Madana Thangavelu:

Děkuji Tomáši, děkuji vám všem za toto opravdu vřelé přijetí a doufám, že na tomto kongresu budeme všichni společně, i když fyzicky to není možné.

Pandemie koronaviru (COVID-19)

Neobvyklá situace kolem pandemie COVIDu 19 odhalila naši zranitelnost a bezmoc našich zdravotních systémů. Tato situace nám velmi hezky ukázala, že jsou chvíle, kdy se prostě sejít nemůžeme.

Není to poprvé za uplynulých několik let, kdy máme podobný problém, kdy se objeví virová choroba, která kosí mnoho životů a ukazuje to také, do jaké míry může a musí být aktivován zdravotnický systém, veškeré kapacity, a potom vidíme, jak na tom jsme.

Je celá řada takovýchto virů, které ještě možná čekají někde v budoucnu, budou další pandemie.

Víme, jak vypadá situace ve Velké Británii. Předpokládá se, že je nejméně 16 dalších virových kmenů, které se mohou objevit. A samozřejmě že je to velmi znepokojivé.

Jak na to reagovat, jak z této situace vybřednout? Jak teď na to připravit naše zdravotnické systémy?

Příklad z indického státu Kerala

Malý stát Kerala v Indii může poskytnout takový příklad, kde ta odpověď je. Je to velmi lidnatý stát, je tam 37 milionů lidí, kteří žijí ve velmi stísněných podmínkách, a v podstatě to nepředstavuje ani 5 procent území Kanady. Čili samozřejmě si dovedeme představit, jak obrovské je tam nebezpečí, přijdete-li takováto pandemie. Přesto se jim podařilo tuto pandemii, respektive krizi koronaviru ustát a podařilo se jim totéž v loňském roce s nipah virem, což je ještě nebezpečnější virové onemocnění, a to vlastně si bereme jako určité poselství pro celý svět, že to může být vhodné doporučení z praxe, kterou lze uplatnit kdekoliv jinde na světě, a měli bychom začít v podstatě tyto lékařské postupy akceptovat i kdekoliv jinde na světě Musíme prostě naslouchat místním komunitám a být připraveni se od nich poučit.

Platforma 2020 Praha

Já proto chci využít této Platformy, která se rozvíjí tady v Praze – to je něco, co je důležité a je to platné nikoli pouze pro Evropu, ale pro celý svět, a je důležité, abychom pokračovali tímto směrem, abychom v podstatě se snažili vyzvat, aby všechny zdravotnické systémy byly zvídavé, zvědavé a snažily se poučit tak, aby se tato Platforma dokázala natolik rozšířit, aby zvládla i ty největší hozené rukavice, které na nás mohou čekat v budoucnu. Musíme ale zrychlit.

Rozvoj zdravotní péče

Chtěl bych říci, jaké je moje přání a jak já bych si přál, aby se systém zdravotní péče rozvíjel. A chci to prezentovat v kontextu Evropské unie a také trochu v širším kontextu.

Evropská unie je představena zde z hlediska zdraví a zdravotnictví. Velká část financování v podstatě padá do tohoto poslání.

Program Evropa pro zdraví

Evropa pro zdraví, je to tedy mise, která by měla začít v lednu příštího roku, je to šestileté období, je to tedy program pro akci Evropské unie. Doufám, že budete mít trochu času, abyste se na ty dokumenty, které jsou zde od 28. května přístupné, podívali.

Samozřejmě, že se tam hovoří také o krizi covidu. Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, řekla tento zajímavý komentář: „Nic nás nezastaví v naší snaze zachránit životy.“ Tím nastiňuje vizi pro Evropu – Evropa by chtěla poskytnout model zdravotní péče pro zbytek světa, který bude velmi odlišný od toho, co je například dostupné za oceánem v Americe. Evropa by chtěla v podstatě poskytnout velice důležitý model pro zbytek světa.

Pokud se podíváme na objem peněz, který bude dostupný, není toho příliš mnoho. Tady vidíte tu sumu 10,3 bilionu euro, a tady vidíte, jak je to financování rozdělené. Ve srovnání se zdravotnickými rozpočty je to na těch 350 milionů lidí v Americe prostě velmi málo - na to, co je v Americe dostupné.

V tomto kontextu se představuje Platforma vyvíjející se v Praze, která oznamuje světu, kde chce být a kam směřuje.

Co je pro mě velkým zklamáním v tomto návrhu, který vzešel z Evropské unie, je určitý aspekt zdravotnictví – protože mluvíme o zdraví a nikoliv o zdravotní péči. Já jsem celý ten rozsáhlý dokument prostudoval, a to, co jsem tam našel jako určité poselství, je myslím tohle: Evropa stále ještě pokulhává v tom, jak by měla vnímat zdraví. V současné době vidí pouze přidanou hodnotu různých iniciativ. To znamená, že zdraví není stále ještě hodnoceno jako zdraví. Mělo by to být něco úplně jiného. Když jsem pročetl celý tento dokument, tak jsem to našel až úplně na konci dodatku. Tam se hovoří o komunikaci, obraně proti epidemiím, posílení prevence, zlepšení životního stylu, a tak dále. Vypadá to, že ta velká Evropská unie se stále ještě ostýchá hovořit o konceptu zdraví a o poskytování zdraví – což je něco, co by mělo být od zdravotní péče velmi odlišné.

Definice zdraví

Použil jsem frázi „infekční zdraví“ – bohužel, popisuje to stav, který vypadá tak trochu jako konflikt. Aspoň takhle to napadne hodně lidí, když hovoříte o zdraví.

Zdraví je vnímáno pouze jako něco, co je výsledkem zdravotní péče. Zdraví není chápáno jako nezávislá disciplína nebo něco nezávislého, co je každému z nás propůjčeno. Prostě my vycházíme z té zdravotní péče. V našem dnešním světě není zdravotnictví ničím jiným než komoditizací nemoci a zdraví je nazíráno jako něco, co ze zdravotní péče pochází. Je to tedy v protikladu s tím, co bychom popsali jako dobrý stav, nebo stav blaha, což je komoditizace zdraví. Já doufám, že právě takovéto věci, jako je tato Platforma v Praze, nám pomůže posunout ten narativ k určitým jiným aspektům zdraví.

Co by se stalo, kdyby zdraví bylo stejně infekční jako virus – neznalo by tedy hranice. To znamená, že by zdraví mohlo cestovat po světě, bylo by zkrátka bez hranic.

Toto poselství o zdraví nenachází úrodnou půdu napříč zeměmi světa. Jsou státy, kde se mluví pořád o tom, že zdraví je výsledkem toho, že vyléčíme nemoci. Myslím si, že bychom se měli naučit jiným způsobům, jak nahlížet na zdravotní péči a měli bychom zůstat otevřeni pojmu zdraví nebo narativu zdraví. A ti lidé, kteří se pořád stydí nebo mají problémy s tím to používat, tak pokuste se o to, protože je možné pokusit se vyvinout nové metody, jak vlastně provádět měření zdraví, audit zdraví, jak můžeme globalizovat měření, všichni chtějí něco měřit, prostě, zase je to ta komoditizace.

Co je zapotřebí udělat, aby zdravotní péče se stala novým způsobem, jak nahlížíme na zdraví? Je nějaký způsob, jak se k tomuhle přiblížit? Ano, zdá se, že je. Teď právě to začíná, už to začíná být akceptováno po celém světě – a jde to vlastně ruku v ruce s cíli udržitelného rozvoje. Čili, pokud se podíváme na všechny tyto cíle, určitě tady uvidíme i nový způsob nazírání na zdraví. Způsob, jak přeorganizovat nebo přeuspořádat ty velké byznysy, podívat se na zdraví trochu jiným způsobem. Děje se to? Vypadá to, že ten narativ začíná probíhat, je tomu tak v Evropě. Cíle udržitelného růstu nám umožňují získat nový pohled na zdraví, iniciativy jako European Health Forum Gastein 2020 s mottem Tanec se slony – Nová partnerství pro zdraví, demokracii, byznys – nalézají správnou cestu.

Věřím, že naše nově vytvořená Platforma 2020 Praha bude katalyzátorem umožňujícím takováto partnerství. Má rozvíjet nové dialogy v demokracii a umožnit tak větší propojení mezi přáním lidí a vlád. Teď nehovořím o zdravotnictví ale o zdraví. Mám pocit, že prostě mohou vzniknout nové dialogy, nové narativy v kontextu s demokracií, to, co lidé chtějí, protože ono je někdy jakoby rozpojení mezitím tím, co si lidé přejí, a co si přejí jejich vlády – a tohle je patrné prakticky u každého státu světa. Já si přeji a doufám, že takováto vzájemná Platforma, kterou teď máme, bude katalyzátorem, a že tohle vše do budoucna umožní.

A opustím vás s tímto skvělým poselstvím: Podívejte se na spoustu změn, které probíhají, a já mám pocit, že to, co bychom si mohli odnést jako poselství z Prahy, je, že bude vlastně následovat tohle: „Nejdřív tě budou ignorovat. Pak se ti budou smát. Pak proti tobě budou bojovat. Potom zvítězíš.“ Cítím, že naše poselství z Prahy bude následovat tuto posloupnost. V bodě, kde proti nám začnou bojovat, budeme vědět, že jsme na správné cestě.

Webové stránky UPNT.cz

Tomáš Pfeiffer již má na svých webových stránkách nejlepší kompilaci o komplementární a alternativní medicíně, jakou jsem kdy viděl.

Doufám, že budeme schopni naplnit tuto Platformu cennými informacemi a dosáhneme bodu, kdy nás nebudou moci ignorovat.

Děkuji vám za pozornost.